Můj semestr v Seville

Poté, co jsem se ve čtvrťáku se střední školou vydala na okružní cestu po Španělsku, při které jsme navštívili spoustu měst, včetně Sevilly, jsem věděla, že právě sem chci na Erasmus. A opravdu, 30.8.2025 jsem přistála s obřím kufrem, menším kufříkem a narvaným batohem v Seville, s vyhlídkou 5 měsíců plných nezapomenutelných zážitků.

A opravdu, nepletla jsem se.

Po příletu jsem strávila 3 noci na krásném hotelu v historickém centru, takže když jsem taxíkem jela k mému bytu, zažívala jsem celou škálu emocí (těch negativních). Jak jsem zjistila – tedy, jak mi pan taxikář sdělil, našla jsem si sice nádherný byt, ale v jedné z nejvíce nebezpečných čtvrtí ve Španělsku, ve čtvrti Las 3000 Viviendas. Koho by taky napadlo si zkontrolovat alespoň v Google mapách, kde se jeho bydlení nachází, že? (udělejte to, ať pak nejste tak překvapení, jako já). V této oblasti žijí lidé z různých menšin a horších finančních poměrů, což je patrné hned na první pohled. Všude odpadky, psí výkaly,… ale byt jsem měla opravdu nádherný :- ) Každopádně, téhle čtvrti se radši vyhněte.

První dny jsem ve škole opravdu bojovala, protože vyřešit s nimi zápis předmětů, změny předmětů a vlastně jakékoliv papírování bylo téměř nemožné (děkuji moc své koordinátorce paní Petře Stolín, že byla ten nejlepší přítel na telefonu). Anglicky tam vyučující i zaměstnanci umí zhruba jako žáci páté třídy u nás na základce (i když tvrdí, že mají angličtinu B2 – nevěřte jim, je to past), andaluskému přízvuku není rozumět a na všechno mají opravdu hodně času. Když na ně ale zatlačíte, jsou schopni záležitost přece jen vyřešit i na místě. Co se týče výuky, tak já jsem začínala nejdříve v 9:30 a měla jsem maximálně dva bloky po sobě. Jejich zkoušky fungují tak, že to, co je u nás zápočet, je u nich někdy už celá zkouška nebo alespoň 50 % finální známky, takže žádná věda. Navíc, když jsou prudké deště, tak občas i zruší výuku.

A jinak? V Seville kromě klasického ESN fungují další dvě cestovní agentury (Erasmus Club Sevilla, EMYCET), které nabízí výlety po téměř celé Andalusii a vlastně i za hranice (až do Afriky). Osobně mi byl nejsympatičtější Erasmus Club Sevilla (ECS), který nabízí jednodenní výlety v cenně od 20 do cca 50 euro. Díky nim jsem byla každý víkend až do půlky října na pláži, procestovala jsem ohromnou část Andalusie, podívala se na Gibraltar, byla jsem s nimi na víkendu v portugalském Lisabonu a jako takovou největší pecku považuji výlet do Maroka. Zájezdy do Maroka nabízí buď třídenní, nebo pětidenní. Pětidenní je dokonce s přespáním na Sahaře. Já jela na tři dny, ale prý i ten se Saharou stojí za to.

A jak svůj Erasmus hodnotím? Bylo to to nejlepší rozhodnutí, které jsem mohla udělat. Centrum Sevilly je plné pouličních umělců, neskutečně živé a je to asi jediné místo, kde jsem kdy chodila bez sluchátek na hlavě, protože je škoda se od toho izolovat. Naučila jsem se být trpělivá (jinak to ani nešlo), více komunikativní a otevřená, a užívat si každého momentu. Potkala jsem neskutečně úžasné lidi a lidsky jsem vyrostla za 5 měsíců víc, než za celých 20 let předtím. Sevilla mi zůstane pod kůží, nechala jsem si tam totiž udělat tetování (v Lyra Tattoo Studio jsme měli s ESN kartičkou 15 % slevu :- )

A jestli bych Sevillu doporučila? Nejsem si jistá, že jejich univerzita je kdovíjak kvalitní, ale všechno ostatní to vynahrazuje natolik, že i kdybych věděla, co všechno mě čeká, bez váhání bych jela znovu. Město je bezkonkurenční a člověk se při procházce centrem vždy cítí až neuvěřitelně živě. Poloha města na mapě dovoluje za sympatickou cenu dokonce i cestovat po okolí (já letěla do Santiaga de Compostely, spousta kamarádů na Kanáry nebo třeba na Ibizu) a papoušci a pomerančovníky dodávají barvu i ve dnech, kdy zrovna prší (standartně je to prý asi 20 dní za rok, ale letos bylo údajně nejhůř za poslední roky… slunečné dny ale převažovaly a já mohla ještě v prosinci s klidem vyjít ven jen v sukni a tričku). Pokud Erasmus jen lehce zvažujete, jeďte, dá vám to víc, než čekáte.