Skip to main content
Portál Ekonomické fakulty TUL pro zájemce o Erasmus+ a zahraniční mobility

Možná se teď ptáš, proč většina lidí jezdí na Erasmus do Portugalska nebo do Pobaltských států. Ona ta odpověď je celkem jednoduchá - buď máš rád/a teplo nebo zimu. A nebo jsi blázen jako já a nemáš rád ani jedno, ale něco tě táhne na sever. Teď myslím sever jako Norsko, Švédsko nebo Finsko, ale vzhledem k tomu, že nejsem bohatá dědička a ani jeden z mých rodičů není CEO mezinárodní korporace, tak jsem vyjela do Lotyšska a rovnou do hlavního města. Takový kompromis. 

Skoro půl roku jsem zde žila (od konce ledna do konce června), a když se ohlédnu zpět, bylo to teda něco. Narovinu říkám, že první dny jsem probrečela a po dobu dvou týdnů to bylo fakt náročné. Papírování, zdlouhavá komunikace s oběma univerzitami, tamější zařizování přístupů, rozvrhu a lítačky, stesk po domově a příteli, ale hlavně pochybování o sobě samotné, jestli na to vůbec mám. Ano, i takové věci k tomu patří, ale je nutné zdůraznit, že s každým dnem to bylo lepší a lepší, až jsem si svůj lotyšský život tak zamilovala, že se mi nechtělo domů do “kruté” reality.

 

Studium

V Rize je několik univerzit a já si vybrala tu Technickou (Riga Technical University). I když jsem první hodiny zameškala kvůli komplikacím s rozvrhem, úspěšně jsem absolvovala 6 předmětů. Každý profesor má jiné požadavky, ale většinou se jednalo o vypracování práce/úkolů a potom napsání (online) testu. Známkování zde je od 1 do 10 - stačí splnit 40-50 % a máte vyhráno. Jeden můj kolega ve svém článku o Lotyšsku napsal, že když jste dostali 10, byli jste bohové, 9 byla pro profesory a 8 pro nejlepší studenty. Já nejsem bůh, ale můj průměr činil 8.5, což si troufám říct, že taky není špatný. Co se týče papírování a komunikace s univerzitou, pokaždé, když se vyskytl problém nebo jsem měla dotaz, koordinátorka či profesor zareagovali na email do dalšího dne. Pouze na známky jsem si musela 3 až 4 týdny počkat. Nestresuj se, jestli nemáš zapsané známky v systému, i když akademický rok skončil před 3 týdny. Lotyši tohle moc neřeší, ani ti v tuto dobu nebudou odpovídat na emaily, ale jednou ti to hodnocení určitě zapíší.

Jinak takto vypadal můj rozvrh:

  • Pondělí: 18.15 - 21.50 Corporate Social Responsibility (online)
  • Úterý: volno
  • Středa: 12.30 - 16.05 Macroeconomics, 15.30 - 18.50 Marketing
  • Čtvrtek: 10.15 - 16.05 Quantitative methods of Economics (online), 16.30 - 18.05 Psychology of work groups, 18.15 - 19.50 Fundamentals of Logistics
  • Pátek: volno 

A ještě malá poznámka k budově ekonomické fakulty. Nečekej, že budeš na kampusu. Stejně jako v Liberci se i tady budova ekonomky nachází 15 min od kampusu. Výhoda: stále jdeš po rovině, žádné kopce.

 

Ubytování

I když je to divné, většina zahraničních studentů bydlí v bytech v centru. Průměrně za pokoj zaplatíš za měsíc 400 eur a v bytě  je 4 až 6 nájemníků. Já měla to “štěstí” a dostala se na koleje. RTU nabízí 4 druhy kolejí  (ty nejlevnější stojí 100 euro/měsíc a nejdražší 450 euro/měsíc). Zvolila jsem zlatou střední cestu - na buňce s kuchyňkou, záchodem a sprchou nás bylo 6 a pokoje byly po dvou. Tyto koleje se nachází hned vedle kampusu a stojí 240 eur na měsíc.  Vybavení bylo skvělé, hezké moderní koleje, ale náš Harcov to nebyl. Nemáš poblíž žádný bar a atmosféra je ponurá. Teď už bych volila jinak a šla bych radši do bytu v centru. Ještě tu je možnost Duck Republic. Jedná se o soukromé studentské koleje. Za samostatný pokoj se platí kolem 280 eur za měsíc, ale počítej s tím, že budeš přes hodinu dojíždět do školy.

 

Cestování 

Jedna velká výhoda Lotyšska byla, že se nachází mezi Estonskem a Litvou. A do obou hlavních měst to trvá 4 hodiny Flixbusem za 15 euro. Doporučuji obě místa navštívit a pak můžeme vést dlouhé debaty o tom, které hlavní město je nejhezčí. Co se týče cestování po Lotyšsku, na hodně míst se dostaneš vlakem za 1.50 až 3 eura, jinak je dobré si půjčit auto, obzvlášť když plánuješ výlet na jih či na východ země. Hodně peněz ti ušetří lítačka, která na 5 měsíců stojí 75 euro a dostaneš se díky ní až na pobřeží. ESN pořádá během pobytu nespočet aktivit, ať už “obyčejné” party na lodi, návštěvy muzeí, sportovní aktivity, večery s deskovkami a karaoke, výlety do okolních měst nebo přírody, tak i  Escape kemp, Pirátskou plavbu do Stockholmu, a to nejlepší nakonec: výlet do Laponska (severní část Finska, Švédska, Norska a Ruska). Za mě to byl ten nejlepší výlet, který jsem kdy podnikla. Bydlíš v dřevěné chaloupce se saunou uprostřed zasněžené kouzelné vesničky a přes den jezdíš psím spřežením, touláš se krajinou na sněžnicích, “lovíš” polární záře, koupeš se v Severním ledovém oceánu, navštívíš sobí farmu, “driftuješ” na sněžných skútrech, “běháš” na běžkách, dokonce si vyzkoušíš dovednosti k přežití na severu (rozdělání ohně v extrémní zimě, stavění iglů nebo i rybolov). I když na tento výlet padla velká část mých úspor, doporučuji jej, stojí to za to!

 

Život v Rize

,,Ty kráso, já jsem v Praze.” To byla věta, kterou pronesl každý Čech a Slovák, který kdy přijel do Rigy. Ano, je to tak, Riga je svou architekturou a stylem života neskutečně podobná tomu našemu hlavnímu městu. Bary na každém rohu, ale přes zimu tu je docela ticho. Až když najedou turisté, město začne žít, a to je pak něco (hlavně během mistrovství světa v hokeji). Za točené pivo zaplatíš kolem 4.5 eura a za koktejl kolem 9 eur, proto doporučuji naběhnout do obchodu pro nějaké to pití na rozjezd. Také je dobré si zařídit kartičku ESN, s ní máš slevu např. u Ryanairu, ale také v hodně podnicích v Rize. Pokud to nestihneš, využívej happy hours! Za mě nejlepší bar byl Cartel (musíš vyzkoušet jejich proslulý drink Magnolia). 

Počasí je jeden velký blázinec. První dva měsíce jsem mrzla, furt bylo zataženo, pršelo nebo sněžilo, až to působilo depresivně. Někdo takové počasí má rád, ale já k těmto lidem nepatřím. Od dubna začalo svítit slunce a my jsme poprvé mohli vytáhnout plavky a jít se vykoupat do ledového moře. Takže až si budeš balit, sbal si všechno - zimní i letní oblečení, budeš ho potřebovat. 

V centru se bez problému domluvíš anglicky, na okraji převládá lotyština s ruštinou, ale ruce a nohy to vždycky jistí. 

Následující informace ti ušetří hodně peněz, bohužel já takové štěstí neměla a zbytečně jsem vyhodila desítky, ne-li stovky euro. Choď nakupovat na trh. Nejen, že tento trh je ten největší v Evropě, ale ceny jsou o mnohem (fakt o mnohem) nižší než v obchodech a kvalita/chuť je nesrovnatelná. Celkově bych řekla, že ceny jsou vyšší než u nás. Až sem pojedeš, je nutné s tím počítat a mít něco našetřeno.

Pivo. Jako správná Češka jsem jej několikrát ochutnala. Chutnalo mi Lačplesis, to v té oranžové plechovce, a pak pivo Cilpa s etiketou nahé ženy. (Pozn. autorky: Holky, pokud chcete větší vnady, pijte lotyšské pivo! Vyzkoušeno na mně.) 

Všichni straší, že všude v jídle je kopr. Neboj se, není všude, jsem člověk, který ho nemusí a taky jsem se v Lotyšsku najedla. A když jsme u toho jídla, ráda bych dodala, že pokud si chceš uvařit pravou svíčkovou, nezvládneš to. Nejspíš mají v Lotyšsku výpadek hovězího, protože jsme hledali všude a nenašli jsme. 

Taky je dobré vědět, že Lotyši jsou extrémně hrdí na svoji zemi. Mají rádi tradice a na každém rohu vidíte národní vlajky, a to ani nemusí být státní svátek.

 

Pár posledních slov na závěr

Pamatuji si, jak jsem četla/poslouchala lidi, kteří vyprávěli o svém Erasmu a všichni říkali to samé: ,,Jeď!” A měli pravdu. Neříkám, že to bude lehké, že neukápne slza a že nebudeš (chvilkově) litovat, ale pak na to zpětně budeš koukat jako na ohromnou životní zkušenost, která tě posune dál a otevře ti nové možnosti. Část svého života strávíš v jiném “světě”, poznáš nové lidi z různých končin a kultur a budeš žít tak, jak ty budeš chtít. Pokud si stále nejsi jistý/jistá, věř mi (cizímu člověku, který ale ví, o čem mluví) a stovkám dalším, kteří zažili podobnou věc. Budeš potřebovat pevné nervy a nějakou tu kačku, ale jeď a nebudeš litovat. Jeď! Nemusí to zrovna být Lotyšsko, může to být jakákoliv jiná země, ale důležité je do toho skočit a zažít to. Bojíš se, že na to nemáš? Nemáš dostatečnou angličtinu? Není ten správný čas? Víš, kolik z nás si říkalo to samé? Pojď do toho. Napiš někomu z nás, běžte na kafe či pivo, pobavte se o tom a vyslechni si člověka, který to zažil a před nějakou dobou byl na tvém místě.

 

Stále tě můj obsáhlý článek nenalákal na Eramus nebo máš dotaz? Napiš mi na školní email a nebo na FB či Instagram (Katka Měrtlová).

 

  

Autor příspěvku

Katka Měrtlová
  • Jazyky: Čeština, Angličtina
  • E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.